Zcela v rozpacích

Nevím, jak se to mohlo stát, ale já se teď musím ptát. Musím se ptát na tak samozřejmou věc, jako je polibek. Něžný, jako dotyk motýlích křídel, nebo snad divoký jako žár? Jaký bude nejlepší?  A jak se to vlastně dělá? Je lepší dodržovat nějaký ověřený návod jak se líbat , nebo snad poslouchat svůj vnitřní hlas a vášeň? Šeptat jí před tím zamilovanou báseň, nebo jít rovnou na věc? Co bude nejlepší? Když ona je tak nádherná. Když jí vidím, roztřesou se mi kolena, jako by byly z vosku, který někdo nechal na letním slunci.

Anděl, nebo ďábel?

Jako by byla andělem, co sestoupil z nebe jen pro mě. Jako by byla hříchem, po kterém toužím, spásou světa. Tím nejkrásnějším květem pod sluncem, který mohl kdy vykvést. A kvete jen pro mě a mé oči. Nikdy se jí nevzdám.